Lukáš Klinger: Provozní manažer, který pomáhal psát příběh Červeného Jelena od prvního dne

Jsou lidé, kteří přijdou do restaurace až po otevření. A pak jsou ti, kteří stojí u jejího vzniku úplně od začátku. Lukáš Klinger patří právě mezi ně.

Do Červeného Jelena nastoupil ještě před otevřením a dnes už si bez něj běžný provoz umí představit málokdo. Jako provozní manažer je člověkem, který drží věci pohromadě, řeší každý detail, umí zachovat klid i v těch největších provozních bouřích a zároveň si stále drží něco, co se v gastronomii nedá naučit — přirozený lidský přístup.

A přesně takový je i jeho osobní claim: „Be smart, be cool, be fair.“

Gastronomii vystudoval už na střední škole v Děčíně, ale jeho skutečná cesta začala až v Londýně, kam odjel hned po škole naučit se anglicky. Nakonec tam ale získal mnohem víc než jen jazyk. „Moje první pozice byl barback za barem ve čtyřhvězdičkovém hotelu,“ vzpomíná Lukáš.

Právě Londýn mu otevřel dveře do světa velké gastronomie. Postupně prošel několika manažerskými pozicemi a jednou z nejzásadnějších zkušeností pro něj byla restaurace Aubaine v Kensingtonu, kde vedl podnik zaměřený na provensálskou kuchyni z jihu Francie. „Byla to krásná restaurace a obrovská zkušenost. Ale nejvíc mě nakonec stejně ovlivnil právě Červený Jelen.“

A je to na něm vidět. Za těch několik let se stal jednou z nejdůležitějších součástí celého týmu. Kolegové o něm mluví jako o člověku, na kterého je vždy spoleh. Vždy ochotný, usměvavý a připravený pomoct, i když zrovna řeší deset věcí najednou.

Možná právě proto dokáže tak přesně popsat, co podle něj dělá Červeného Jelena výjimečným místem. „Určitě je to tím, kde se nachází. Ta budova má neuvěřitelnou historii a atmosféru. Ale zároveň jsme hodně komplexní podnik — umíme akce všeho typu a máme skvělý produkt se super zážitkem.“

Za dobu svého působení zažil Lukáš v Jelenovi opravdu hodně. Otevření restaurace, velké eventy, první ocenění i momenty, kdy bylo potřeba improvizovat během několika minut. Největší radost mu ale podle jeho slov udělalo nedávné zařazení Červeného Jelena do prestižního Star Wine Listu. „A samozřejmě i to, že si pořád držíme vysoký standard.“

A protože gastronomie občas píše i opravdu absurdní scénáře, nechybí ani historky, na které se nezapomíná. „Asi nikdy nezapomenu na prasklé potrubí od toalet v restauraci v Londýně. Ráno jsem přišel otevřít restauraci a po celém prostoru se linul neskutečný odér. Restauraci jsme museli na celý den zavřít a já jsem se stal instalatérem,“ směje se dnes Lukáš.

Když zrovna není v Jelenovi, tráví čas hlavně s rodinou, rád cestuje a velkou část volného času věnuje fotbalu, který je jeho sportem číslo jedna už od dětství. A překvapivě rád si prý odpočine i prací kolem zahrady a domu.

A jaká je jeho guilty pleasure z jeleního menu? „Určitě naše Salsiccia a hovězí tatarák.“ Kdyby si pak měl vybrat jedno jídlo, které ho nejlépe vystihuje, má jasno. „Asi bych byl Rib Eye steak z našeho grilu. Na povrch drsný a opálený od ohně, ale uvnitř krásně šťavnatý a jemný.“

A upřímně? Přesně takový Luky opravdu je.